Still Remembering The Light

▶ Play this song to follow along.

[VERSE 1]

Táta mi posílal dárky,

asi to byl jeho způsob, jak dát vědět, že je.

Já ale potřeboval někoho vedle sebe,

a místo něj jsi tam byl ty každej den.

Bylo ti přes sedmdesát, mně sotva pár let,

a přesto ses mnou blbnul, jako by ti bylo pět.

Když jsem dal nohu za hlavu a řekl: „Dědo, pojď,“

tys to fakt začal zkoušet—

jen abych se mohl smát.

[PRE]

Tenkrát jsem nevěděl,

co vlastně pro mě děláš.

Dítě nepozná otce podle krve.

Pozná ho podle toho,

kdo zůstává.

[CHORUS]

A Teď Bych Se Tě Zeptal, Co Mám Dělat Dál,

Komu Mám Věřit, Čeho By Ses Bál.

Kdy Mám Něco Pustit, Kdy Za Tím Mám Jít,

Protože Čím Jsem Starší, Tím Víc Mi Chybíš Ty.

Dal Bych Všechny Dárky Za Jeden Tvůj Den,

Za Jedno „PRŠÍ“, Za Ryby, Za Tvůj Smích Jen.

A pak bych šel domů, otočil se ještě jednou—

jen abych slyšel:

„Dojdi v pořádku.“

Tak jako vždycky.

[VERSE 2]

U vody jsme čekali, jestli něco zabere,

u karet jsi zas tvrdil, že mě příště porazíš.

U stolního fotbalu jsem chtěl vyhrát každej míč,

a tys měl sedmdesát pět—

a stejně sis se mnou hrál dál.

Pak přišly pusy a tvoje vousy na mojí tváři,

schválně jsi tím strništěm jezdil, dokud nezačnu řvát.

„Dědo, nech mě!“ — a tys měl zase ten svůj smích.

Dnes bych ani neuhnul.

Dnes bych tě nechal

ještě chvíli.

[PRE]

Protože tehdy jsem chtěl vyrůst,

dneska bych chtěl jeden den zpět.

Mám konečně otázky pro člověka,

kterej už mi na ně

nemůže odpovědět.

[CHORUS]

A Teď Bych Se Tě Zeptal, Co Mám Dělat Dál,

Komu Mám Věřit, Čeho By Ses Bál.

Kdy Mám Něco Pustit, Kdy Za Tím Mám Jít,

Protože Čím Jsem Starší, Tím Víc Mi Chybíš Ty.

Dal Bych Všechny Dárky Za Jeden Tvůj Den,

Za Jedno „PRŠÍ“, Za Ryby, Za Tvůj Smích Jen.

A pak bych šel domů, otočil se ještě jednou—

jen abych slyšel:

„Dojdi v pořádku.“

[BRIDGE]

Dřív jsem si myslel,

že jsi prostě můj děda.

Teď už vím,

že jsi dělal práci někoho,

kdo měl být na tvým místě.

Jeden člověk mi dával věci.

Ty jsi mi dal svůj čas.

Až když jsem o tebe přišel,

došlo mi,

kterej z těch dvou

byl můj táta.

[FINAL CHORUS]

Tak Dědo, Já Mám Pořád Tolik Otázek,

A Každej Rok Jich Mám Snad O Něco Víc.

Už Nechci Dárky, Nechci Nic, Co Se Dá Koupit,

Jen Si K Tobě Sednout A Chvíli Mluvit.

Dal Bych Všechno Za Jeden Obyčejnej Den,

Prohrát S Tebou Prší A Být Zase Ten

malej kluk, co uhýbá před tvým strništěm—

tentokrát bych neuhnul.

Tentokrát bych tě objal.

A až bych šel,

počkej ještě chvíli

ve dveřích

a řekni:

„Dojdi v pořádku.“

[OUTRO]

Dědo…

došel jsem.

Jen mi chybíš

u těch dveří.